Adventní duchovní obnova 2005

Na tvůj příchod čekáme

Pane Ježíši Kriste

 

Udělejme něco se svým srdcem
Operace srdce je dnes denní událost. Podstoupí ji ten, kdo má srdce nějak poškozené a lékařský zákrok zlepší jeho funkci nebo vadu úplně odstraní. Lidské srdce mimo jiné poškozuje to, co přes něj prochází.
Aby se mohlo srdce operovat a tím léčit, spravit, je třeba je úplně zastavit. Při životě bude člověk udržován pomocí přístrojů. Po skončené operaci začne krev opět proudit přes srdce, to začne plnit svoji úlohu.
Něco podobného probíhá i v duchovní rovině. Naše srdce je často víceúčelová místnost, proudí přes něj všechno možné, dochází k jeho poškození. Poškozuje je všechno, co nesouvisí s láskou a naopak posiluje vše, co s láskou souvisí. Máme-li dobře prožít advent a celý život, je třeba čas od času srdce úplně zastavit, to znamená máme se ztišit, abychom mohli zastavit a odstranit vše, co nám, ve vztahu  k Bohu škodí.

 

Změňte se kvůli Pánu
Na počátku  veřejného působení Pána Ježíše, z ústa Jana Křtitele, ale i samotného Ježíše zaznívá: "Změňte se! Obraťte se! Věřte evangeliu!" Jak důležité musí být obrácení se, jak důležitá musí být změna podle evangelia, jestliže tato výzva patří mezi první slova Ježíše, Mesiáše, na kterého se čekalo po velmi dlouhý čas?
Změna o které mluví Jan i Ježíš není ve stylu sepsat si hříchy, zlozvyky, stanovit si konkrétní sebezápor a oddech ve formě: Ještě že ta doba adventní netrvá tak dlouho. Jan nevybízel ke změně a obrácení kvůli polepšení, sebezdokonalení, ale kvůli Pánu, který přichází.
Jestliže na počátku Ježíšova příchodu zaznívá: "Obraťte se, změňte se, čiňte pokání," pak to znamená udělejte něco se svým srdcem, abyste byli schopni přijmout toho, který přichází - Mesiáše, abyste byli schopni vnímat pozvání, které dává a přijmout dary, které nabízí.Proto v našem životě nemohou zůstat věci při starém. Proto nemohu zůstat ani na okraji a být pouhým pozorovatelem.

Co se stane, když k výzvě zůstaneme hluší? Otec rodiny je vášnivý sledovatel televize. S rodinou komunikuje tím způsobem, že za ním přijde prvně manželka a pak děti, vždy ho poklepou zezadu na ramena a on aniž by odvrátil oči od televize, šáhne do kapsy a pošle dozadu bankovku. Když ji dostane žena, tak si jen posteskne: Kdyby mě někdo ukradl, tak on si toho ani nevšimne!
Co myslíte, není toto někdy náš náboženský projev? Nevyznačuje se takto také náš vztah k Bohu? Třeba se i modlíme, třeba i jdeme na mši svatou, děláme nějaké náboženské úkony, ale naše srdce je jinde? Jestli ano, pak jsi zaujatý vnějšími věcmi a změň to! Změňte kvůli Kristu.

Nebo: Těžko se chápe, jak je to možné, že učedníci putující do Emauz, v několika hodinách ztratili paměť. On se k nim přidal na cestě a oni ho vůbec nepoznali. Cožpak se tak změnil? Kdyby se aspoň ulekli, kdyby chodili kolem něho vyjevení, tak to pochopíme. Vždyť vidět "chodící mrtvolu", to není každý den. Ježíš se nezměnil, ale změnilo se jejich srdce. Čím? Jsou dvě krátká slůvka: "My" jsme doufali ...., čili zaměřili se na sebe a "smutek". V tomto případě jim brání něco, co je v jejich nitru. Kolik starostí, těžkostí, zájmů, strachu a všeho možného brání i nám a Krista vůbec nevnímáme a nepoznáváme. I zde platí: Změň to.

Jsi mým hostem! Ježíš se narodil v Betlémě. Místo, kde se to odehrálo je vyznačené hvězdou. Zde se Boží láska v osobě Ježíše Krista dotkla země. Celá adventní doba nás vede k tomu, abychom se, především srdcem, dotýkali míst, kde Bůh skrze Krista projevuje svou lásku. Tím místem na prvním místě je eucharistie.
Určitě jste již byli pozváni na nějakou hostinu. A tam zaznívala slova: "Jezte, pijte, to je připravené pro vás! Přidejte si! Jste naším hostem!" Dostáváme ovšem nejen pokrm, ale i lásku člověka, který nás pozval a pokrm připravil.
Ježíš nás zve na mši svatou, zve nás ke stolu, na hostinu a říká: Jez! Pij! Nezve do Betléma, ale chrámu, ke stolu, kde z několika chlebů zaznívá: člověče, mám tě rád, jez, přijímej! Dostaneš hodně lásky a život věčný.Proto je také potřeba ta změna našeho srdce, abychom vnímali tuto lásku, aby se naše srdce naplnilo a rozezpívalo radostí a štěstím.

________________________________________________________________________

Adventní duchovní obnova  Petrinum - Grohova,2005. Myšlenky z promluvy otce Josefa Havelky (Neprošlo jazykovou úpravou)