VZBUZENÍ DOKONALÉ LÍTOSTI, VÍRY, NADĚJE A LÁSKY

Každou neděli a svátek po kázání ve všech kostelích brněnské diecéze budiž vzbuzována dokonalá lítost a tři božské ctnosti: víra, naděje a láska veřejně (zbožně) a společně dle následujících vzorců:

Představ si Ježíše, svého Vykupitele, jak na hoře Olivetské na zem padá, jak v úzkostech krvavých pot jeho k zemi kane, jak srdce jeho naplněno hořkostí a zármutkem. Považ, jak velikou bolest působil srdci Ježíšovu každý hřích, každý těžký hřích, jehož jsi se dopustil, a jak rozmnožil trýzeň tohoto smutkem pukajícího srdce. Ó jak jsi byl tvrdý a ukrutný k svému Vykupiteli v jeho smrtelné úzkosti', co jsi měl srdce Ježíšovo těšiti, znova jsi je zarmucoval! Proto říkej se srdcem lítostí zkroušeným:

Můj Ježíši, prosím tě za odpuštění a lituji všech hříchů svých, neboť jimi urazil jsem tvé bolestí plné srdce, které nade všecko miluji.

Věřím v tebe, pravý, ve třech osobách jediný Bože, Otče, Synu a Duše svatý, jenž jsi všecko stvořil, všecko zachováváš a řídíš, jenž dobré odměňuješ a zlé tresceš. Věřím, že Syn Boží člověkem učiněn jest, aby nás svou smrtí na kříži vykoupil a že Duch svatý svou milostí nás posvěcuje.Věřím a vyznávám všecko, co jsi, ó Bože, zjevil a skrze církev katolickou k věření předkládáš. Toto všecko věřím, protože, ó Bože, pravda sama jsi a tedy ani se mýliti, ani klamati nemůžeš. V této víře chci žíti a umříti. Ó Bože, rozmnož víru mou.

Doufám, ó Bože a důvěřuji pevně, že mi pro zásluhy Ježíše Krista spasení věčné dáti ráčíš, ježto jsi přislíbil všem, kdož tvá přikázání zachovávají. Proto doufám od tebe i odpuštění hříchů svých a všechny jiné milosti, jichžto mi třeba jest, abych sobě blaženosti věčné zasloužil. Toto všecko doufám od tebe, poněvadž jsi všemohoucí, nejvýš dobrotivý, milosrdný a věrný a proto splniti můžeš a chceš, co jsi přislíbil.V této naději chci žíti a umříti. Ó Bože, posilni naději mou!

Bože a Pane můj! Miluji tě z celého srdce svého a ze vší síly své, protože jsi tak neskonale krásný a dobrý a dokonalý. Ty, ó věčný Otče, jsi všecko, i mne stvořil, ty, ó Ježíši, jsi mne na kříži vykoupil, ty, ó Duše svatý, mne posvěcuješ. Zdaž možná jest láska větší, než jest láska tvá? Ó můj Bože! Ó, dej mi, Nejsvětější Trojice, bych tě nade všecko miloval, poněvadž ty jsi mne od věčnosti milovala a nade všecko lásky hodna jsi. A tebe-li miluji, kterak bych mohl toho nemilovat, jehož milovati ty mi kážeš? Toť bližní můj! Každého člověka, přítele i nepřítele, chci milovati jako sebe samého pro tebe a v tobě, ukřížovaný Ježíši můj! V této svaté lásce k tobě a k bližnímu dej mi žíti a umříti a všecko raději trpěti, než jediným hříchem zarmoutiti srdce tvé láskou planoucí. Ó Bože, rozněcuj mne v této lásce k tobě vždy více a více a dej, bych v této lásce s tebou spojen zůstal navěky.

Amen.