O PŘÁTELSTVÍ V CÍRKVI

Přátelství je vzácné. Známe mnoho lidí, ale máme skutečně přítele? O přetvářce mezi nejbližšími v církvi. Umělé křesťanství. Vypadáme správně, hovoříme správně, ale vevnitř nejsme v pořádku. Umělé úsměvy, svatý obličej. Každý je OK. Jsi ve farnosti, ale přitom jsi sám. Když máš problém, nemáš nikoho, za kým bys mohl přijít. Co by si lidé pomysleli, že mám problém se sexualitou, homosexualitou, anorexií, bulimií. To přeci nikomu nemohu povědět. Co by si o mně lidé pomysleli, kdyby věděli, že mám problémy s nemravnými myšlenkami a nebo znali zvyky v mém životě? Co by si o mně pomysleli, když by se dozvěděli, že jsem povázaný pornografií ... Nikomu to nemohu povědět. Prvotní podmínka pro hluboký vztah je otevřenost. Víte proč nevěřící mají mezi sebou hluboké vztahy? Protože nic neskrývají. Jsou mezi sebou otevření. Řeknou si: "Jsem zlý, co, ty jsi taky takový, tak jsme přátelé. Jsme oba špatní, nic před tebou neskrýváme, a máme hluboký a krásný vztah. Nemusíme hrát divadlo. Vyměníme si mezi sebou pornografii, protože před sebou nic neskrýváme." A důsledkem je hluboký vztah

Je to ale prázdný vztah.

Dokážeme vytvořit v církvi takovou atmosféru, kde se lidé cítí bezpeční se svými zraněními a slabostmi. Atmosféru, kde je svoboda být upřímný, kde můžeme být upřímní, aniž bychom byli odmítnuti. Pokud neexistuje bezpečí ve vztazích v církvi, co můžeme nabídnout.

Naše křesťanství je prázdné. Protože jsme byli stvořeni Bohem pro hluboké intimní vztahy. A já věřím, že každý z nás tu stojí dnes na křižovatce rozhodnutí se. Nemůžeš změnit celou farnost, ale můžeš se rozhodnout a být upřímný.

A víte co? Všimnul jsem si jedné věci. Upřímnost vytváří upřímnost. Uzdravení vztahů - služba ohledně vnitřního zranění od lidí. Mnoho mladých lidí je zraněno právě skrze vztahy.

 

 

Luhačovice